Venezia aneb jak se fotí v Benátkách...

          V únoru 2011 jsem navštívil italské město Venezia neboli Benátky. Termín jsem si vybral záměrně jelikož v tomto období zde probíhá karneval. Můj pobyt zde byl krátký pouhé 2 dny a proto jsem měl už předem vytipováno několik míst, kam se chci jít podívat a hlavně, kde fotit.
          V sobotu v půl páté ráno jsem dorazil do chladné Venezie na autobusové nádraží. Moje očekávání ihned opadlo, neviděl jsem nic úžasného ani neobvyklého. Ale po vyšlápnutí pár schodů mi okouzlil pravý duch Benátek. Dlouhý, veliký kanál Grande, který se táhne přes celou Venezii. V první chvíli jsem nevěděl co fotit dříve, ale když se pak ve finále podíváte na fotografie zjistíte, že mosty a domy jsou si velice podobné a proto doporučuji, aby jste se raději zaměřili na něco jiného, to, co na fotce bude vynikat. Vše je nepředvídatelné najednou z poza rohu vyjede člun, gondola nebo Vám před fotoaparátem začne chodit skupinka turistů. Po ubytování v hotelu jsem opět vyrazil do centra, ale okolo památek a hlavních turistických cílů není přes dlouhé fronty k hnutí. Když ale zahnete kamkoliv do uličky, vždy dojdete většinou na menší náměstíčko, kde je restaurace a dají se tam pořídit daleko lepší fotografie než například na S. Polo, kde je kostel Santa Maria.
          Velice mile mi překvapil přístup Italů, kterým nijak nevadí, že je fotíte, ale poznejte v takto turisticky rušném městě, kdo je místní a kdo zde tráví dovolenou. Nicméně k večeru už jsem byl "drzý" a fotil jsem vše a nekoukal, jak se kdo tváří. Jakmile zapadne slunce vzniká naprosto nádherná atmosféra a Venezia se mění spíše v jeden veliký ateliér. Všude potkáváte fotografy se stativy a místní obyvatele, kteří nejspíše odpočívají od turistů. Nabízí se hned další věci k focení, město je osvíceno klasickými lampami, bez blesku a stativu toho zde v noci moc nevyfotíte. K focení se ve večerních hodinách může naskytnou hned několik zajímavých okamžiků. Mně osobně překvapili například děti, které hrály na jednom malém náměstíčku fotbal a nebo skupinka lidí, která začala tančit kolem svých kabelek a batohů na docela rušné ulici a k nim se připojovali další kolemjdoucí.
          V neděli ráno jsem se vydal vyfotit pár fotek u moře ale focení "modré plochy" mne oproti včerejším zážitkům nebavilo a proto jsem sedl na Vaporetti a vyrazil do samotného centra. Ale po chvilce jsem opět začal utíkat před davy turistů a dostal jsem se na nedaleké náměstíčko s nádhernou restaurací, kde hráli umělci na housle. Tam jsem také narazil na několik karnevalových masek, dvě z nich mi přímo chvilku pózovali a já se v rychlosti snažil udělat co nejvíce fotek.
          S fotkami z tohoto, pro mě, překrásného italského města nejsem moc spokojen a chystám se na začátku příštího roku opět na několika denní výlet.